Long Road to Happiness - 22.část

10. února 2014 v 13:00 | Ellie |  Long Road to Happiness

22. část

Nicole

Koukala jsem na ni. Vyvedlo mě to dost z míry, co právě řekla. Vlastně jsem ani nevěděla, co jí na to říct, tak jsem jen mlčela.
"Fajn buď si jaká chceš, ale nemusíš si to vylévat na něm, řekla jsem ti, že jsem ho donutila, aby mlčel, takže se zlob na mě a ne na něho, není to jeho vina Liso, kdyby to bylo na něm, řekl by ti pravdu," řekla jsem po chvíli a koukla na ni. Podívala se na mě a pak mě tam nechala stát a šla zpět do domu. Obešla jsem všechny a zamířila si to do pokoje. Sedla jsem si na postel a položila si ruce na své rostoucí bříško, pohladila jsem si ho a usmála se. Těšila jsem se na Laru, teď už ano. Přála jsem si jí už držet v náručí, ale musela jsem si ještě 3 měsíce počkat. Seděla jsem tam asi 15 minut a ani si nevšimla, že tam nejsem sama. O dveře se opíral Nate a pozoroval mě.
"Co tady děláš?" zeptala jsem se ho.
"Chtěl jsem tě vidět, vědět jak ti je a jak je dítěti," řekl.
"Máme se fajn, děkuji za optáni," řekla jsem a postavila se.
Přišel až ke mně a lehce si položil ruku na mé bříško. Koukla jsem na něj. Nevěděla jsem, co mám v tu chvíli dělat. Odtáhnout se? Nechat ho?

"Nate, prosím…," zašeptala jsem.
Jen se na mě podíval a dál držel ruku na mém bříšku, díval se mi do očí a lehce se naklonil. Znervózněla jsem ještě víc. Nahnul se ještě víc a lehce přiložil své rty na ty moje a políbil mě. Zaskočilo mě to a hodně, první věc co mě napadla, bylo, že jsem mu to opětovala, než se, ale odhodlal k něčemu víc, odtáhla jsem se.
"Máš přítelkyni," zašeptala jsem a odstoupila trochu dozadu.
"Tak se s ní rozejdu a budeme zase spolu," řekl a kouknul na mě.
"Ne, nebylo by to vůči ní fér, zlomil bys jí srdce," sednu si na postel.
Byla jsem z něj úplně mimo a jestli by zůstal ještě nějakou chvíli, přikývla bych mu na všechno a to jsem nemohla, zničila bych mu život já i to malé.
"Prosím odejdi, já nemůžu a nechci se k tobě vrátit, tak už to pochop," řekla jsem rázně a doufala, že odejde.
Chvíli se na mě smutně koukal a pak beze slov odešel z mého pokoje. Bylo mi ho líto, ale a nechtěla jsem to tak. Vyšla jsem z pokoje a slyšela, jak si dole Nate povídá s Lisou, tak jsem raději zalezla zpět do pokoje, dala si teplou koupel, nakonec jsem zalezla do postele a usnula únavou.
Několik dní se nic nedělo, celé dni jsem byla buď doma a odpočívala nebo si občas vyšla s Tomem, který se o mě poslední dobou hodně zajímal a mě se to popravdě trochu i líbilo. Necítila jsem se aspoň tak sama. A stejně jako předešlé dny i dneska jsem se s ním měla sejít.
Probudila jsem se nějak k poledni, poslední dobou jsem spánek dost potřebovala, vstala jsem a sešla dolů, jen tak v tričku. Lisa seděla na pohovce a četla si nějaký časopis, vzala jsem si v kuchyni lupínky s mlékem a šla si sednout za ni.
"No dobré ráno mamino," usmála se na mě a dál listovala časopisem.
"Ahoj," řekla jsem s plnou pusou a papala dál.
"Hele co dneska podnikneme?" zeptala se mě.
"Já nevím, na odpoledne jsem domluvena s Tomem, že zajdeme na kafe do města."
"Aha, hele můžu se na něco zeptat?"
"Jo jasně a na co?" koukla jsem na ni a dojedla.
"Ty a Tom, je to vážné?" odložila časák a koukla na mě.
Zamyslela jsem se, popravdě jsem ani nevěděla co je mezi námi, brala jsem ho pořád jen jako dobrého přítele, se kterým je mi dobře, nic víc. Věděla jsem, že on to možná cítí jinak, ale já teď vztah nechtěla.
"No je to jen kamarád nic víc, proč se ptáš?"
"Jen tak mě to zajímalo, hele napadlo mě, co kdybys ho sem dneska pozvala na večeři?"
"No můžu, ale nebude to divné jen my?" vstala jsem a šla do kuchyně odnést misku.
"Tak pozvu ještě někoho, nech to na mě ano?" usmála se a odešla na zahradu, vyřizovat telefonát.
Pokrčila jsem rameny a šla k sobě, kde jsem se oblékla. Vzala jsem si na sebe obyčejné bílé šaty, trochu volnější přes pás, přece jen už se nevlezu do všeho, co obsahuje můj šatník. Vzala jsem tašku a vyšla do města. Tom mě už čekal na smluveném místě a už zdálky se usmíval.
"Ahoj, sluší ti to," lehce mě objal a políbil na tvář.
"Děkuji," mírně jsem se začervenala.
"Tak kam půjdeme, co tak do té nové kavárny?" navrhl a už jsme si to mířili tam.
"Dobře, to zní fajn. A já mám taky nápad, teda nebyl můj, ale Lisy, chce, abys přišel dneska na večeři, myslí si, že spolu chodíme," usmála jsem se a došli jsme do kavárny. Sedli jsme si a ihned si oba objednali, on si dal presso a já jen Latté.
"Aha, no dobře, rád přijdu," mrkne a napije se. "Ehm a s tím chozením? Vadilo by ti, kdyby to byla pravda?"
Zakuckala jsem se, zrovna jsem pila, když se zeptal a zaskočil mě.
"Tome ja…," odmlčela jsem se a koukla na něj. "Já nevím, víš, nejsem zrovna připravená na něco nového."
"Chápu to a nezlobím se, jen chci, abys věděla, že tě mám moc rád," usmál se na mě a chytil mě za ruku.
Pousměju se na něj a lehce mu ruku stisknu.
"Jsi milý Tome," kouknu na něj a on se ke mně nahne.
Koukám mu do očí, nahne se ještě blíž a jemně mě políbí. Opětuju mu polibek a pak se odtáhnu.
"Promiň, ale chtěl jsem to udělat už dlouho," řekl, když se zase posadil na místo.
"Nezlobím se," napila jsem se a koukla na něj.
Chvíli jsme tam jen tak seděli a povídali si a pak jsme se oba rozloučili s tím, že se uvidíme večer. Rozjela jsem se domu a cestou koupila ještě sladké dortíky v italské cukrárně. Když jsem dorazila domů, dortíky jsem dala do lednice a koukla na Lisu, která kmitala kolem sporáku.
"Nechceš pomoct?" zeptala jsem se jí, ale jen zavrtěla hlavou a usmála se.
"Tom teda přijde večer, souhlasil. A mimochodem, kdo další dorazí?"
"Pozvala jsem Nathaniela a tu jeho Amy," usmívala se na mě.
"Cože?" vyvalila jsem na ni oči. "Proč jeho, to mi děláš naschvál?"
"Ne proč bych měla," mrkla na mě a dál dělala večeři.
"No fajn, jak myslíš," řekla jsem a šla nahoru, vzala jsem telefon a vytočila Josepha.
Chvíli to zvonilo, než to zvednul.
"Copak se děje Nici?" ozval se na druhé straně.
"Ne nic, jen nechtěl bys dneska přijít na večeři, než něco řekneš, vím jaké to je mezi tebou a Lisou, ale jsi můj kamarád a budu ráda, když přijdeš," čekala jsem na odpověď, no chvíli bylo ticho a pak se ozval.
"Dobře, že jsi to ty, tak přijdu, rád tě zase uvidím," řekl.
"Moc jsi mě potěšil, tak tedy večer v 6, ahoj," rozloučila jsem se a s úsměvem si to mířila dolů.
Lisa se ještě pořád motala v kuchyni, sedla jsem si naproti ní a usmála se.
"Co je?" koukla na mě.
"Pozvala jsem ještě jednoho hosta," zakousla jsem se do jablka.
"Jo? A koho?"
"Josepha," mrkla jsem a viděla na ni, jak hledá vhodná slova, kterými mě zahltí.
"To jsi neudělala?" odloží hrnec a koukne na mě naštvaně.
"A proč ne? Tys pozvala Nata, tak jsem ti to vrátila, jdu se připravit, uvidíme se pak," mrkla jsem a odebrala se opět k sobě.
Lehla jsem si na postel a na chvíli si četla, potřebovala jsem nějak zabít čas.
Nakonec jsem vstala a trochu se poupravila, vyžehlila jsem si vlasy, oblekla jsem si svoje oblíbené černé koktejlky, poupravené na moje bříško.
Sešla jsem dolů právě včas, už jsem slyšela z kuchyně hlasy, poznala jsem hned, kdo to byl. Lisa, Nate a jeho Amy. Chtěla jsem jít tam, ale někdo zazvonil, otevřela jsem a předemnou byla nádherná kytice růží.
"Ahoj," usmála se zpoza nich Tom a dal mi pusu.
"Ahoj, pojď dál," vzala jsem kytici a oba jsme vešli do kuchyně.
Všichni tři najednou ztichli, Lisa se usmívala, Amy si mě měřila chladným pohledem a Nate… viděla jsem mu na očích, že ho Tomova přítomnost vyvedla z míry.
"Chtěla bych vám představit Toma, Tome, Lisu znáš a tohle je Nathaniel a jeho přítelkyně Amy a tohle je Joseph," řekla jsem, když jsem uviděla, jak se vedle nás zrovna objevil.
Hned jsem ho objala a usmála se na něj.
"Jsem ráda, že jsi tu."
"No jo taky, když asi nejsem vítán všemi," kouknul na Lisu a ta se odvrátila.
Koukla jsem na všechny a nakonec jsem se odvážila první něco udělat a vzala jsem vázu a dala do ní kytici.
"No možná bychom měli usednout k jídlu," pousmála jsem se na ně.
"Dobrý nápad," řekla Lisa a prostřela stůl.
Pomohla jsem ji a pak jsme obě nachystaly jídlo, usedli jsme ke stolu. Já jsem si sedla do čela, po mé pravici sedel Tom a vedle něj Lisa, po mé levici seděl Nate a Amy a naproti mně Joseph. Dali jsme se do jídla.
"Hm je to moc dobré," pochvalovala si jídlo Amy.
Popravdě jsem ji neměla moc ráda, taková pipina.
"Díky, snažila jsem se," mrkne na ni Lisa a jí.
Všimla jsem si, jak po ní Joseph pokukuje, ale po tom, co se mezi nimi stalo, si už nic netroufne. Pak jsem se podívala dál, Amy lehce po ruce hladila Nata a on se na ni usmíval, dala jsem si sousto do úst a koukla na svou ruku, kterou držel ve své Tom a sladce se na mě usmíval.
Nate si toho všimnul, ale dělal, že nic.
"Tak už víš, co to bude?" zeptala se mě najednou Amy.
"Ehm, jo vám, ale nechávám si to pro sebe," pousmála jsem se.
"Určitě bude krásná jako její maminka," usmál se sladce a políbil mě.
Opětovala jsem mu polibek a mírně se začervenala.
"Vy dva spolu chodíte?" ozval se Joy s plnou pusou.
"No…jsme spíš přátelé," řekla jsem.
"Blízcí přátelé," poopravil mě a pohladil mě po bříšku.
"Mám jí moc rád a je mi s ní moc dobře a taky se chci postarat o to malé," dal si další sousto.
Pousmála jsem se, možná, že by to mohla být pravda, že bych s ním mohla nakonec být.
"To ti nedovolím," zavrčel Nate.
Všichni se na něj podívali a hlavně Amy.
"O čem to mluvíš, lásko?" koukla na něj.
"On s ní nebude a už vůbec se nebude starat o to dítě?"
"A to už proč ty chytráku?" kouknul na něj Tom a bylo vidět, že to v něm vře.
"Nechte toho oba, ano?" řekla jsem rázně.
"Nedovolím, aby byl s tebou?" kouknul na mě Nate.
"Lásko?" nechápavě se na něj podívala Amy.
"Měl by ses starat o svou přítelkyni a ne o Nici a navíc co se staráš do jejího dítěte," vstal ze židle Tom.
"Starám se, protože je moje," zavrčel a jednu mu vrazil.
Všichni jsme na ně nechápavě koukali a hlavně Amy, která si mě měřila nenávistným pohledem.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama