Because... only you can set me free! - 13. část

14. června 2014 v 23:39 | Ellie |  Because... only you can set me free
Téma: The Originals
Postavy: Lilian/Lilith, Klaus, Elijah, Beca, Marcel, Davina, Sophie, Hayley, atd… ◄ ZDE
Páry: Lili/Klaus/Elijah, Sophie/Marcel/Beca, Elijah/Hayley
Anotace: Klaus Mikaelson, se po letech vrací do svého města, které kdysi se svými sourozenci vybudoval. Když však dojede do NO, zjistí, že je pod vládou jeho "syna" Marcela. Spolu s Elijahem a Becou se snaží znova si získat co je jejich, ale Marcel má v rukávu eso v podobě mladé čarodějky Daviny. Jenže ani Klaus nezůstává pozadu. Zjistí, že existuje ještě jedna osoba, která mu může pomoci a tak jí najde a unese k sobě do sídla. Lilian, mladá dívka, která ani netuší, kým doopravdy je, se snaží zjistit, proč je pro Klause tak důležitá. Vše se zkomplikuje v době, kdy se Lili začnou dít velmi divné věci. Začne tedy pátrat a tím se jí otevřou zakázané dveře do její minulosti. Jak nakonec příjme pravdu?
Poznámka: Lili má chvilku pro sebe a probírá se věcmi, které jí zůstaly po tetě. Najde pár dopisů. Co se v nich skrývá?



Kapitola třináctá

Lilian nebo Lilith?



Lili
Seděla jsem venku na zahradě v malém altánku, byl trochu dál od domu a dával mi soukromí, které jsem teď potřebovala. Po tom, co se stalo, jsem neměla chuť nikoho vidět ani s nikým mluvit. Sebou jsem měla starou krabici, kterou jsem našla u tety ve skříni, knihu z truhlice a mátový čaj s medem. Dala jsem si nohy pod sebe a na klín položila krabici, na jejímž víku bylo ozdobným písmem napsáno "Memories". Tam si má milovaná teta schovávala různé předměty, fotky a dopisy, které pro ni byly velmi důležité a moc pro ni znamenaly. Doufala jsem, že tam najdu něco, co mi pomůže posunout se zase vpřed. Najít další odpovědi v mých otázkách. Věděla jsem, kdo podle knihy jsem, ale netušila jsem, co to ve skutečnosti znamená. Co tedy Ohnivé ženy jsou? A proč si říkají Dcery Pekel? Co pro mě znamená, že jsem královské krve a jediný žijící přímý potomek? Měla jsem tolik otázek a neměla se koho zeptat. Popíjela jsem čas a prstem přejížděla po víčku krabice, váhala jsem, zda jí otevřít nebo ne, no nakonec přece jen zvítězila moje zvědavost a já víčko nadzvedla. Položila jsem jí vedle sebe a pomalu se prohrabovala jejím obsahem, měla jsem pravdu, že si tam teta schovávala mnoho pro ni důležitých věcí. Zrovna jsem v ruce držela starou fotku, kde byly dvě malé usměvavé holčičky. Usoudila jsem, že to byla teta Madeleine a Marie, když byly ještě malé. Musela jsem se usmát. Vzpomněla jsem si na svoje dětství. S tetou jsme si užily mnoho legrace, vždycky se snažila, abych byla šťastná a nic mi nechybělo. Měla jsem jen jí a to mi stačilo.
Hledala jsem další fotky, až jsem našla tu, na které jsem já s velkým narozeninovým dortem s deseti svíčkami a obrovským plyšovým medvědem, kterého jsem ten den dostala. Usmívala jsem se a vypadala šťastně, ano, ten den jsem šťastná byla a moc. Nikdy by mě nenapadlo, že někde budu mít sestru. Mladší sestru. Povzdechla jsem si, mrzelo mě, že jsem se k ní tak ošklivě chovala, vlastně, si pamatuju jen pár chvil. Děsí mě ty mé výpadky paměti, kdy ani nevím, co se semnou děje. Ale co jsem věděla jistě, bylo, že si musím promluvit s Davinou. Omluvit se jí za své chování a zjistit víc o ní a o rodině. Položila jsem fotku vedle sebe a hledala dál. Prohrabovala jsem se dopisy, všechny byly staré, našla jsem dokonce jeden ze dne mého narození adresovaný tetě Madeleine od Marie. Otevřela jsem obálku a vytáhla zažloutlý papír, hned jsem se dala do čtení.

Drahá sestro,
Měla jsi pravdu, je to ona. Narodila se před hodinou a starší rozhodli, že jí musíme zabít, ale já to neudělám. Vyměním ji za jiné dítě, tohle je jediná šance, aby ta malá přežila. Provedu to dneska před půlnoci, čekej mě u brány, dám ti jí a ty jí schováš u sebe. Ta malá holčička je nadějí pro nás všechny, je královské krve, musí žít. Má neuvěřitelnou moc, bude silná a mocná. Postarej se o ni, dokud nepřijdu, pak ti vysvětlím, jak to uděláme dál. Marie.

Takže tak to bylo, zachránily mi život. Byla bych dávno mrtvá. Ale o jaké moci to mluvila, vždyť žádnou nemám, nic neumím ani nedokážu, tak o čem to teda psala? Položila jsem dopis vedle sebe a hledala dál. Třeba Marie psala ještě další zprávy, třeba se dozvím víc, ale žáden jsem už nenašla. Vyspala jsem proto celý obsah krabice na stůl a hledala dál, nakonec jsem přece jen něco našla. Byl to další dopis, podle písma jsem poznala, že je od Marie, ale nebylo na něm jméno její sestry, nýbrž moje. Otevřela jsem zalepenou obálku a vytáhla z něj list papíru.

Milá Lili,
Až budeš číst tenhle dopis, pravděpodobně už tu nebude a ani moje sestra. Nebuď smutná, obě jsme od začátku věděly, do čeho jdeme, když jsme tě zachránily. Už ve chvíli, kdy ses narodila, jsem věděla, že budeš silná osobnost, že budeš mít moc, o jaké sní každá čarodějka. Nikdo ti nikdy nebude roven. Ale všechno má i své stinné stránky. To kým jsi, způsobí, že po tobě každý půjde, ale ty se jim nesmíš dát za žádnou cenu. Musíš jít svou vlastní cestou a dokázat jim, že se pletou, že vše co o Dcerách Pekel vědí, je jen lež a pověry. Věřím ti, stejně jako v tebe věří mnoho tvých stoupenců. Až přijde čas, najdou si tě a ochrání tě. Mrzí mě, že jsem nemohla být u toho, jak jsi vyrůstala a ani, že nemůžu být teď po tvém boku a zodpovědět, ti všechny tvoje otázky. Ale věř, že navždy já i moje sestra zůstaneme ve tvém srdci. Píšu další řádky tohoto dopisu a zároveň se na tebe usmívám, když ležíš v postýlce a sladce spíš. Právě tenhle dopis je to poslední co udělám. Určitě se ptáš, jak je možné, že jsi tak mocná, ale žádnou moc necítíš a nemáš. Máš, ale je blokovaná. Chtěli jsme pro tebe normální dětství, bez toho aniž by tě někdo pronásledoval, aby o tobě věděli a snažili se tě zabít, proto jsme se se sestrou rozhodly, že tvou moc spoutáme. Bohužel i takové kouzlo sebou nese jistou daň v podobě života čarodějky. Jsem připravená zemřít, pro mnohem vetší věc, pro tebe milá Lili. Ty jsi to světlo na konci cesty, ty jsi ten přístav naděje pro ostatní, ty jsi ta vyvolená, královská dcera, která změní svět. Už teď jsem na tebe pyšná, jsi mi jako dcera, kterou jsem nikdy neměla. Kéž bych mohla vidět, jak krásná dívka z tebe vyroste, ale věřím, že jednou ten den nadejde a i druhá strana se ti pokloní a pak se znova shledáme. S láskou tvoje teta Marie.

Dočetla jsem poslední řádek dopisu a setřela si slzy, které mi stékaly po tváři. Obě pro mě chtěla jen to nejlepší, obě za mě daly život. Tohle bylo víc, než kdy pro mě někdo udělal. Vážila jsem si toho, ale zároveň mi to bylo líto. Opřela jsem si hlavu a zavřela na pár minut oči. Všechno nové, co jsem se dozvěděla, jsem si musela v hlavě uspořádat. Stále nové a nové informace se pomalu linuly na povrch a já se v tom občas začala ztrácet. Dopis od tety mi sice něco dal, ale i tak to nebylo zdaleka všechno. Otevřela jsem oči a prošla zbylé věci v krabici, ale už jsem nic dalšího nenašla, pár dalších fotek z mého dětství a jinak nic. Nakonec jsem všechno znova vrátila dovnitř a zavřela víko, odložila jsem si to pečlivě vedle sebe a natáhla se po knize, ta jediná teď pro mě byla zdroj veškerých informací. Bohužel jsem v ní neuměla tak dokonale číst. Otevřela sem jí a listovala, ale stránky byly opět čisté, bez jakéhokoliv textu.
Chvíli jsem jen tak otáčela prázdné listy a pak mě něco napadlo. Zavřela jsem knihu. Zavřela jsem i své oči a zcela vyčistila svou mysl. Na jazyk mi přišlo jen jedno slovo.
"Lilith!" tiše jsem to jméno vyslovila a zároveň přejela prsty po hraně knihy.
Když jsem jí poté otevřela, znova se začal objevovat text a já se spokojeně usmála. Přemýšlela jsem, proč mi tak vlastně někdy Klaus říká, i když se tak nejmenuji. Stále mi to vrtalo hlavou. Navíc mě tak oslovila předtím i kniha. Plně jsem se soustředila jen na to jméno a doufala, že se objeví nějaké vysvětlení. Zírala jsem na jednotlivá písmenka, která se pomalu objevovala na papíře a skládala tak jednotlivá slova, věty, celý text. Po chvíli jsem se mohla dát do čtení.

Lilith je jméno, které ti bylo souzené už v dávných dobách. Tvé jméno znamená milovaná nebo také noční démon a oba významy mají své opodstatnění, ale na to jednou přijdeš sama. Co bys však měla vědět je, proč si někdy připadáš, jako dvě bytosti v jednom těle. Proč míváš občas výpadky paměti a stávají se ti tak velmi podivné věci. Vše souvisí s tvou moci. S tvou blokovanou mocí, kterou kdysi skryla tvá teta, aby ti dala aspoň trochu normální život. Ale ani ten u někoho jako ty netrvá dlouho. Čím víc se blíží tvé dvacáté narozeniny a zatmění krvavého měsíce, tím více se dvojí tvá mysl. Lilian je jméno člověka, toho, kterým ses stala ještě jako novorozeně a dostalas tím tak šanci žít normální lidský život, zatímco Lilith, tvé pravé a jediné jméno, je součást tvé nadpřirozené podstaty, která je držena pod kouzly a dere se napovrch krůček po krůčku. Zatímco ty Lilian jsi ta nevinná, hodná a milá dívka, Lilith je tvůj pravý opak a den po dni sílí a snaží se více ovládat tvé tělo a mysl. Stáváš se více Lilith než Lilian a jednoho dne, při půlnočním rituálu se staneš opět jednotnou bytostí s veškerou svou mocí. A v tu chvíli budeš pravá Dcera Pekel, královna všech.

Němě jsem zírala na slova, která mi ještě teď zněla v hlavě. Konečně mi to začalo dávat smysl. Veškeré věci, které se mi staly. To jsem nebyla já, ale moje nadpřirozené polovina, která se občas objeví a udělá neplechu. To tedy znamená, že Klaus o tom všem ví, ví, že jsme prakticky dvě a že ona mu kývne na všechno. To proto spal s ní, věděl, že já bych nikdy nesouhlasila, že bych se s ním nikdy nevyspala. Ale jak teď mám zjistit, co všechno ještě Lilith mým jménem udělala? Jak mám nad sebou získat kontrolu. V tuhle chvíli jsem si připadala jako blázen, naprostý blázen. Zavřela jsem knihu, dopila čaj a posbírala si veškeré své věci. Vstala jsem a kráčela zpátky do domu. Musela jsem teď udělat dvě věci. Promluvit si s Klausem a hlavně, najít sestru. Nejen že jsem se chtěla omluvit, ale hlavně s ní probrat tohle moje podivné tajemství. Chtěl jsem vědět, jestli je stejná jako já. Ale musela jsem to vzít pěkně po pořádku. Schovala jsem si své věci v pokoji a vydala se za Klausem do pracovny.


Rebekah
Seděla jsem na našem tajném místě a čekala, až se objeví. Už tu dávno měl být. Vytáhla jsem znova mobil z tašky a chtěla vytočit jeho číslo, ale to se už objevil vedle mě a sladce se usmál.
"Máš zpoždění, dobře víš, že se musím rychle vrátit," koukla jsem na něj.
"Ale no ták, to tě Klaus tak nutně potřebuje?" pohladil mě po tváři.
"No to zrovna ne, ale i tak bych se raději moc nezdržovala. Poslední dobou je dost náladový," přetočila jsem očima a usmála se na něj.
"Možná mu chybí ženská," Marcel se rozesmál a já se přidala.
"Tu tak nějak má, i když asi ne zrovna z její vlastní vůle," smála jsem se a vzpomněla si na ranní podívanou, kdy jsme vtrhli do Klausova pokoje a nachytali ho spolu s Lili, i když musím uznat, že ona vypadala vážně zmateně, jakoby si ani nepamatovala, že tam s ním byla.
"O čem to mluvíš?"
"Ale o ničem, tak proč ses chtěl sejít?" přehodila jsem si nohu přes nohu a koukla na něj.
"Chci, abys mi něco zjistila."
"A co?" zvědavě jsem se zeptala.
"Vím, že u vás v sídle žije i jistá Lilian, chci o ní vědět všechno."
Zamračila jsem se. O ní mě dost velký zájem můj bratr a teď dokonce i Marcel.
"To se uvidí, napřed mi, ale řekni, čím je tak důležitá, že jí všichni chtějí," pozvedla jsem jedno obočí a čekala, co z něj vypadne.
"Za prvé je to Davinina sestra, za druhé je to čarodějka a za třetí ona je velmi výjimečná. Nikdo přesně neví, co je zač, ale říká se, že má velkou moc."
"A to víš odkud?"
"I já mám své zdroje drahá, nejen Klaus. No podle toho co vím dál, nejsme jediní, kdo po ní touží."
"Takže je tu někdo třetí?" zamračila jsem se, stále jsem nechápala, co může být výjimečného na nějaké mladé čarodějce.
"Starší ze zdejšího covenu po ní taky jdou a chtějí ji získat."
"To nezní dobře, mám pocit, že se schyluje k malému boji o jednu holku," vstala jsem.
"Není to jen tak ledajaká holka Beco, je hodně důležitá a já chci, abys mi jí přivedla."
"Mám riskovat další století v rakvi, jen proto, že jí chceš?" ironicky jsem se usmála.
"Ty to nechápeš, jen u mě bude v bezpečí. Přemýšlej o tom," kouknul na mě, dal mi pusu na tvář a zmizel.
Povzdechla jsem si a dala se také na odchod. Za nic na světě se mi tohle nechtělo líbit. No možná bylo na čase se do toho taky nějak vložit.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jaký pár??

Lili + Elijah 46.7% (14)
Lili + Klaus 53.3% (16)

Komentáře

1 Wer Wer | E-mail | Web | 15. června 2014 v 15:17 | Reagovat

Páčilo sa mi, že si tam použila formu listov, aby sa dozvedela niečo viac. Ale teraz ma viac zaujíma ako prebehne jej ďalšie stretnutie s Davinou a čo vlastne spraví Rebekah a Marcel.

2 Katherine Katherine | Web | 15. června 2014 v 19:05 | Reagovat

Moc sa mi páčilo, že si použila tie listy. A som zvedavá ako to dopadne s Davinou

3 Juliette Juliette | Web | 17. června 2014 v 13:40 | Reagovat

Jej, to se nám to zkomplikovalo, jsem zvědavá jak se Rebekah rozhodne :)jinak se mi moc líbili ty dopisy...opravdu dobrý nápad :)

4 Tew* Tew* | Web | 17. června 2014 v 21:28 | Reagovat

Tak to bylo velmi, ale opravdu dost překvapivé, všechno z těch dopisů, to se mi moc líbilo. :)
Teď jenom počkat, jak to vlastně všechno dopadne. :D Teď musím čekat, jak to bude s Davinou, Rebekou.. těch postav je tedy dost. :D

5 Molly Abedi Molly Abedi | E-mail | Web | 28. června 2014 v 13:58 | Reagovat

Krásné :-)

6 Maya Maya | 4. září 2014 v 22:16 | Reagovat

Kdy bude dalši pokračování

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama