Tajemství Dračích Křídel - 10. část

19. července 2014 v 19:35 | Ellie |  Tajemství Dračích Křídel
Téma: moje vlastní tvorba
Páry: Tabitha/Rick/Paul, Adele/Isaac, Chris/Lilly
Postavy: Tabitha Torres, Rick Rogers, Paul Rogers, Chris Barnes, Isaac Reyes, Adele Foster, Lilly Spencer
Děj: V jednom malém městě žije dívka, jenž si myslí, že je zcela obyčejná. Brzy, ale zjistí, že to tak není. Tabitha se s tím velmi těžce smiřuje, když už si myslí, že je na své tajemstvá sama, objeví se mladík Chris, který jí je velkou oporou, se vším jí pomáhá a ještě více zasvěcuje do toho, kým ve skutečnosti je. Její život obrátí vzhůru nohama nejen její výjimečnost, ale také dva muži, jenž budou bojovat o její srdce a přízeň a v neposlední řadě také tajemný lovec, který takové jako Tab zabíjí. Jenže tohle je jen odvar z toho co jí čeká. Ve staré knize, kterou Tab s Chrisem najdou, se objeví proroctví, které nepřinese nic dobrého. Zvládne Tabitha svůj úkol a zastaví blížící se válku nebo zklame a zničí tím nejen své blízké, ale i svůj vlastní život?
Poznámky:



10. kapitola

Chris
Koukne na mě a chvíli přemýšlí.
"Hm je pravda, že ta holka je velmi zajímavá a navíc, nějaké výhružky studenta mě jen tak nevyděsí," zazubí se a vejde k sobě do kabinetu. Následuju ho.
"Říkám to naposled, nechte jí na pokoji," zavřu dveře a kouknu na něj.
Otočí se ke mně a nasadí ten svůj samolibý úsměv.
"To je právě to co nemůžu, a už vůbec ne potom, co jsem viděl včera."
Zarazím se, když to uslyším, no snažím se to nedat znát.
"A co jste vidět, pokud vím, tak jste jí chtěl znásilnit," zavrčím zlostí.
"A pokud vím já, tak ona se ke mně vloupala, chtěl jsem jí jen potrestat, ale nějak se jí to vymklo z rukou. Na to, že je dost sexy je i nebezpečná," usměje se a posadí za stůl.
"Přišla si jen pro něco, co jí právem patří. Jediný zloděj, jste tu vy."
"Být tebou hochu dám si pozor na pusu," zamračí se.
"Tak nechte Tabithu být," otočím se na odchod, ale pak se zastavím. "A laskavě držte jazyk za zuby."
"To si ještě rozmyslím. Všechno totiž záleží na tom, jak se ke mně bude chovat a navíc, rád bych zjistil, co se to s ní děje," pozvedne jedno obočí a koukne na mě.
"Do toho vám nic není a říkám to naposled, mlčte, nebo se vám to může ošklivě vymstít," s těmito slovy vyjdu na chodbu a zamířím si to do třídy.
Koukám kolem sebe a hledám Tab, ale nikde jí nevidím, že by zaspala? Vezmu telefon a volám jí. Chvíli to jen vyzvání, ale pak to konečně zvedne.
"Ahoj, tak kde jsi?"
"Promiň, já dneska nepřijdu. Necítím se na to a navíc nemám chuť vidět, ani jednoho z nich," řekne tichým hlasem.
"Koho myslíš?" zeptám se nechápavě.
"Adele, toho divného profesora, úchyláka Paula a Ricka, jeho bratra."
"Ehm, co s tím má společného on?" zajímá mě.
"Nic, to je fuk, zapomeň na to."
"Dobře, tak tedy nepřijdeš?" zeptám se ještě jednou.
"Ne dneska se neukážu."
"Tak tedy ahoj," pozdravím jí a následně položím.
Hodím mobil do tašky a zamířím konečně na první hodinu.

Tabitha
Jen co položí, vyskočím z postele a rychle se obléknu. Hodím na sebe černé tílko a černé úzké kalhoty, obuju tmavé tenisky a vlasy sepnu do culíků, vyběhnu ven.
Můj cíl je jediný, dostat tu knihu. Dobře ví, že Rogers je ve škole a jen tak se nevrátí, takže mám čas jí najít. Určitě jí schoval jinam, ale ani to mi nezabrání si vzít, co mi patří. Doběhnu až k domu, kde bydlí.
Vyjdu do 4. Patra a přemýšlím, jak se tam dostanu. Pak si vzpomenu, že zřejmě stejně jako minule. Pousměju se a vytáhnu nářadíčko, které jsem si nezapomněla vzít. Dřepnu si a začnu otevírat dveře. Po chvíli něco cvakne a dveře se otevřou. Hned vklouznu dovnitř. Porozhlédnu se a začnu hledat. Nejdříve zamířím k úkrytu, ve kterém byla kniha uložena předtím. Měla jsem pravdu, že jí ukryl jinde. Povzdechnu si a hledám dál. Pak mě napadne, že jí možná má sebou, ale tu myšlenku rychle vypustím z hlavy. Rozhodnu se, že to tu prohledám celé. Začnu v ložnici, prohledávám každičký kousíček, pak se přesunu do obývacího pokoje, kuchyně až skončím v pracovně. Ale nic. Nikde nic není. Sednu si do křesla a přemýšlím. Přece se zase jen tak nevypařila. Sedím a koukám kolem, když mě najednou něco napadne. Nevím, jestli to bude fungovat, ale musím zkusit všechno. Zavřu oči a plně se soustředím. Nechám vyjít mou dračí podstatu, jde přece o dračí knihu, takže jí moje druhé já bude umět najít. Snad. Plně se soustředím, na nic jiného nemyslím, jen na knihu. A najednou to uslyším. Jakoby mě volala. Otevřu oči a nechám se vést. Dojdu až ke stolu, který stojí v pracovně. Na venek vypadá úplně obyčejně. Volání je stále silnější, znova prohledám všechny zásuvky, ale nic. Tak jak je možné, že mě to táhne sem? Opatrně rukou přejíždím po každém kousku stolu, každém záhybu, až to konečně najdu. Jde o malý záhyb, lehce přehlédnutelný, stačí trošku přitlačit. A přesně to udělám. Zmáčknu to a vedle se otevře malá schránka, další tajná zásuvka.
"Hm, pan profesor rád hračičky," pousměju se, vezmu knihu, na kousek papíru napíšu pár slov a vložím jej do tajné zásuvky. Zavřu jí. Knihu si vložím do tašky a rychle běžím pryč z bytu. Vyběhnu na ulici a zamířím si to do parku. Mám nesmírnou radost, mám ji, mám knihu. A teď si Rogers starší může stavět i na hlavu. Vesele si běžím dál na své oblíbené místo. Cestou však špatně našlápnu a nešikovně spadnu. Než však stačím dopadnout na zem, chytí mě něčí ruce.

Rick
Držím jí v náručí a sladce se na ni usmívám.
"To je mi, ale náhodička," znova jí postavím na nohy, ale ona se chytne za kotník a mírně sykne bolestí.
"Ukažte, podívám se vám na to," pomohu jí sednout si na lavičku.
Posadím se vedle ní a opatrně se jí na tu nohu podívám.
"Je to jen naražené, nic vážného," pousměju se.
"Ještě, že tak," koukne na mě a usměje se.
"A jakto, že nejste ve škole?"
"No musela jsem něco zařídit. Jakto, že tam nejste vy?" zeptá se na oplátku.
"Dneska mám volno, tak si ho užívám. Koukám, že mám i štěstí," mrknu, ale pak se zase mírně stáhnu.
Na mysl mi opět přijde fakt, kdo jsem a kdo je ona. Usměje se na mě.
"Ehm, nedala byste si u mě čaj, podíval bych se vám i víc na tu nohu?" vyjde ze mě najednou. "Teda se vší počestnosti samozřejmě," dodal jsem a v duchu jsem fackoval sám sebe.
"No… proč ne," přijala mou nabídku a já se přistihl, že se culím jako pako.
"Pomůžu vám," řeknu a pak s mou pomocí dojde až ke mně.
Usadím ji na pohovku a jdu do kuchyně. Oběma nám připravím ovocný čaj s citronem a pak se i s ledem vrátím zpět. Přiložím jí led na nohu a podám čaj. Sednu si k ní. Nejdříve jen tak nesměle konverzujeme, ale po nějaké chvíli si už povídáme jako staří známí. Smějeme se, povídáme si a čas letí. Když už se začne mírně stmívat, napadne mě něco.
"Hm, nedala byste si trochu vína?" navrhnu a usměju se.
"Proč ne, ráda," mrkne.
Hned vstanu a dojdu pro láhev dobrého bílého vína a dvě skleničky k tomu a pak se znova posadím vedle ní.
"Co kdybychom si tykali, teda jen v soukromí," navrhne najednou.
"To můžeme," naliju víno a jednu sklenku jí podám. "Jsem Richard, ale všichni mi říkají jen Rick."
"A já Tabitha a můj nejlepší kamarád mi říká prostě jen Tab," mrkne, vezme si a oba si přiťukneme si.
Zase si začneme povídat, dobře se bavíme, když tu najednou, láhev je prázdná.
"Nějak nám došlo víno," culím se.
"Tak dáme další," mrkne a kouká na mě.
Nevím, co se ve mně najednou změnilo, možná to je tím vínem, možná jen pro jednou poslechnu srdce a né rozum, nahnu se k ní a políbím jí. Nejdříve lehce a něžně, a když se nebrání a opětuje, změní se na vášnivé. Hladí mě po tváří. Já si jí k sobě přitáhnu blíž a nepřestávám jí líbat.
"Jsi tak sladká," zašeptám mezi polibky.
"Mlč a líbej mě," zavrní a začne mi stahovat triko. Ani já nezůstanu pozadu. Svléknu jí triko a po chvíli i kalhoty, vezmu si jí do náruče a jdu s ní do ložnice, kde jí položím na postel a zasypávám její tělo polibky.
Prohne se a zachvěje. Nevynechám ani jediný kousek jejího dokonalého těla. Slastně mi vzdychá pod rukama. Sundám ji i spodní prádlo. Líbám jí na krku a mířím pomalu níž.
"Ach Ricku," vzdychne tiše a já se jen pousměju.
Dostanu se až na její plně tvarované prsa, hraju si s nimi, líbám je a saju něžně bradavky, rukou jí bloudím po těle níž až do klína. Když jí tam pohladím. Cela se krásně zachvěje. Začnu ji zlehka dráždit. Vrní jako kočička. Hladím jí a líbám po těle. Po chvíli přestanu, sundám si kalhoty a boxerky, stáhnu si jí víc pod sebe, mírně jí roztáhnu nohy a vniknu do ní.
"Božee," prohne se a pevně se mě chytí.
Najdu si její sladké rty a políbím ji. Začnu přirážet. Cítím, jak se pode mnou její tělo chvěje rozkoší. Snaží se mě líbat, ale sotva popadá dech. Tolik po ní toužím. Mírně zrychlím a jazykem přejíždím po jejím krku. Své nohy si obmotá kolem mého těla, jednou rukou mi zajde do vlasů a druhou hladí po zádech. Užívá si to, stejně jako já. Milujeme se spolu a užíváme si jeden druhého skoro celou noc. Nakonec oba prožijeme pár úžasných vrcholů. Unavený ležím a držím si jí v náručí. Hlavu má položenou na mé hrudi a jemně mě hladí. Prsty si hraju s jejími vlasy a občas jí do nich políbím. Je mi krásně. Zavřu oči a vnímám jen její tělo, její vůní a doteky.
"Dobrou noc," zašeptám a políbím jí do vlasů.
"Dobrou," řekne tiše.
Oba po chvíli zaspíme s úsměvem na tváři.

Paul
Dnešní den byl náročný, jsem rád, že už kráčím domů. Těším se na sprchu, lahodný zlatavý mok, který na mě doma v baru čeká. Dojdu domů, věci si hned zanesu do pracovny a jdu si dát slíbenou sprchu. Svléknu se a vlezu si pod tekoucí vodu. Konečně. Užívám si příval teplé vody a přemýšlím nad večerním programem. Nic mě nenapadá, ale pak si vzpomenu na knihu. Musím jí prostudovat a zjistit o ní víc. Teď, když po ní jde i ta malá mrcha, má pro mě ještě větší cenu, než dřív, ještě chvíli si užívám sprchu, pak vyjdu a zabalím se do ručníku. Zamířím do kuchyně, kde si udělám k večeři pár toustu. Cestou do pracovny se převleknu. Talíř s tousty položím na stůl a naliju si svou oblíbenou whisky. Sednu si a usměju se. Dám si jeden pořádný lok a zakousnu se do večeře. Je čas na knihu. Rukou pod stolem najdu tajné tlačítko a lehce ho zmáčknu. Ozve se cvaknutí a tajná schránka se pootevře. Zatáhnu a otevřu jí celou. Ruku strčím dovnitř, ale místo knihy nahmatám jen nějaký papírek. Vytáhnu ho a přečtu, co je na něm napsané.
"Možná nejste tak chytrý, jak jste si myslel. T." stálo tam.
Rozzuřeně papír roztrhám na malé kousíčky. Ta malá poběhlice, za tohle mi zaplatí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Wendy Wendy | 20. července 2014 v 14:56 | Reagovat

Júú :-D úžasná ako vždy - čo viac dodať, asi len to, že som zvedáva ako sa Paul pomstí :-D teším sa na ďalšiu ( snáť rýchlo, ale oplatí sa aj počkať :-D )

2 Juliette Juliette | Web | 20. července 2014 v 17:22 | Reagovat

Konečně další kapitola...ani nevíš jak jsem se na ni těšila... :) scéna s Rickem...prostě nejlepší... Jsem ráda, že jsou spolu :) ale něco mi říká, že se to Chrisovi líbit nebude :D moc s těším na pokráčko ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama