I'm the Alpha now... - 13. kapitola

23. ledna 2015 v 18:00 | Ellie and Tew* |  I'm the Alpha now...
Spolupráce: S Tew*
Téma: TO and TW
Postavy: Lara, Annie, Klaus, Kol, Peter, Derek, Stiles, Scott,…atd ◄ ZDE
Páry: Lara/Stiles, Kol/Annie
Anotace: Klaus Mikaelson a Peter Hale. Oba jsou ctižádostiví a oba touží po moci. Jednoho dne se sejdou a vymyslí dokonalý plán, ve kterém každý z nich dostane to, po čem nejvíc touží. Se vším jim pomáhá mladá dívka Lara. Jako pravá ruka Klause se z ní stala čarodějka, která se nebojí použít ani tu nejtemnější magii, aby dosáhla, všeho co si zamane. Jejím pravým opakem je její starší sestra Annie, která se ze všech sil snaží jejich plány zmařit. Když se dozví, co chystají, rozhodne se jet do Beacon Hills a varovat ostatní. Klaus, který je vždy o krok napřed, za ní pošle svého bratra Kola, aby jí včas zastavil, zatímco Lara najde, zajme a přivede zpátky do NO jednoho z obyvatel malého městečka, kterého potřebují, aby tak dokončili svůj dokonalý plán. Obě sestry tak stojí proti sobě, co však ani jedna z nich netuší je, že je čeká nejen boj mezi sebou, s Klausem a Peterem, ale i boj o lásku, která může všechno změnit.
Poznámka: Rituál pokračuje, co když se ale něco zvrtne a všechno dopadne jinak, než mělo?


Kapitola třináctá

Rituál II.



Lara
Zrovna jsem odříkávala první části jednoho starého kouzla. Musela jsem se plně soustředit, teď jsem si nemohla dovolit nic pokazit. Nemohla jsem si dovolit udělat sebemenší chybu, jinak by kouzlo nefungovalo správně. Moje sestřička se snažila dostat z kruhu, ale marně. Dokud neřeknu já, nikdo se nedostane ven a nikdo nic neudělá. Klaus a Peter mě oba bedlivě sledovali. Byli nedočkaví jako malé děti. A mě bavilo je natahovat, ale v tuhle chvíli jsem měla na vše určitý čas, kdybych se zpozdila i jen o jedno slovo, celý rituál by byl v háji.
"Co teď?" zeptal se Niklaus netrpělivě.
"Co kdybys držel hubu a nesral se mi do toho," pozvedla jsem jedno obočí a usmála se.
Peter se jen uchechtl a tím si vysloužil ránu do břicha. Klaus nesnášel, když se mu někdo smál. Na to jsem se však musela usmát já sama. Přece jen ti dva to byla vážně zvláštní dvojka. Oba dva stejně ctižádostiví. Oba dva posedlí mocí. Kdyby ten jeden z nich byl ženská, tvořili by určitě dokonalý pár.
"Laro, prosím pusť mě," ozvala se moje sestra. "Nedělej to, zničí tě to."
"Já vím moc dobře, co dělám a tobě radím, aby ses nemíchala do mých věcí," zavrčela jsem na ni.
"Tohle nejsou jen tvé věcí, Derek je náš kamarád," vložil se do toho ten otrava Stiles.
"Být tebou hošánku, tak držím klapačku taky. A vůbec buďte zticha všichni, brzy to skončí a každý bude spokojený," usmála jsem se a konečně začala s kouzlem.
Pohlédla jsem k měsíci a chtěla znova pokračovat.
"Co se vlastně stane, až skončíš?" znova mě někdo vyrušil, tentokrát to však byl Scott.
Musela jsem se nad tím usmát. Ano, co se vlastně stane?
"To je jednoduché můj milý. Každý dostane to, co chtěl. Peter svou Alfa moc, Klaus možnost znova měnit vlky v hybridy a já, to je snad moje věc," mrkla jsem a znova se začala soustředit, abych pokračovala, no to se nesměla ozvat zase moje sestra.
"A co on? Co Derek? Co bude s ním?"
"Co by, poslouží svému účelu. Kvůli tomu tu přece je ne?" zamračila jsem se na ni, už mě unavovaly tyhle otázky, zbytečně mě jen zdržovali.
"Takže ho tímhle stupidním rituálem zabiješ?" začala znovu.
"Ne nezabije, teda aspoň já ne. Jen ho úplně zbavím jeho moci Alfy, takže bude normální vlkodlak a vlastně prvním hybridem svého druhu a tím pádem i jeho krev poslouží k jejich tvoření. Nejen vlkodlaků jako je on, ale i takových jako je Klaus. Takže nakonec asi žít bude, jako krevní banka," usmála jsem se, byl to geniální nápad.
"Cože?" vypískla vyděšeně Lydia.
"Jak jsi slyšela a teď zmlkněte všichni," zavrčela jsem už podrážděně.
"Co se to z tebe stalo, sestřičko?" zkoušela to na mě znovu, ale já jen mávla rukou a umlčela jí.
"Ještě jedno slovo a vážně někdo zemře!" křikla jsem naštvaně a oči se mi znova proměnily, vřelo to ve mně.
I Klaus a Peter už vrčeli zlostí, všichni jsme to chtěli mít za sebou. Ignorovala jsem další poznámky a otázky. Prostě jsem pokračovala. Vzala jsem malou stříbrnou nádobku a dýku. Nejdříve jsem přešla ke Klausovi, na zápěstí jsem ho lehce řízla a trochu krve nechala stéct přímo do misky, to samé jsem udělala i Peterovi. Jako poslední byl na řadě Derek. Přešla jsem k nemu a lehce mu rozřízla zápěstí, i jeho krev stékala pomalu do nádobky. Když jsem s tím byla hotová, přešla jsem ke kameni, který sloužil jako malý kamenný stůl. Kolem misky byly rozložený svíčky tak, aby ztvárnily pentagram, nádobka se nacházela přesně uvnitř. Ruce jsem položila nad ní a soustředila se jen na kouzlo. Měsíc byl konečně přesně nad námi. Ohnivé kruhy se kolem těch tří se ještě víc rozhořely. První část byla skoro za námi. Spojení krve. Byla potřeba mít od každého trochu krve a spojit to v jedno. To jsem tedy měla. Dál jsem držela ruce nad miskou a začala odříkávat druhou část kouzla. Svíčky kolem se také rozhořely o něco víc a krev jakoby začala vřít. To bylo znamení, že vše pokračuje jak má. Oči mi potemněly ještě víc. Znova mnou proudila neskutečná síla. A já jí hodlala plně využít.


Kol
Postával jsem v povzdáli a sledoval tu podívanou. Musel jsem uznat, že to bylo lepší než nějaké kino. Mělo to všechno, klaďasy, záporáky a dokonce mega akci. Opíral jsem se o strom a sledoval dál dění. Lara zrovna něco mumlala, asi kouzlo. Klaus a Peter jí bedlivě pozorovali, jako kdyby se báli, že i sebemenší pohyb, by všechno zkazil. Na Dereka jsem moc neviděl, byl více vepředu, o Annie se to však říct nedalo. Ta byla přímo předemnou, měl jsem luxusní výhled na její dokonalý zadek.
"Na co koukáš?" zavrčela výhružně, když si toho všimla.
"Na tebe puso," mrknul jsem.
"Proč to nezastavíš? Proč nic neuděláš?" křikla po mně.
"A proč bych měl. Tohle je jejich věc, až to tvoje sestra dodělá, pustí vás," usmál jsem se.
"Copak nechápeš, že dělá velkou chybu? Zničí jí to," začala znova, asi si myslela, že mě tím zlomí, ale to mě asi dost nezná.
"Prosím Kole, zastav jí," změnila, tentokrát šla na to sladce.
"A co za to?" ušklíbl jsem se. "Něco za něco, tak to chodí!"
"Ode mě nic nedostaneš," zamračila se"
"Už jsem tě dostal," rozesmál jsem ses hlasitě, když mě najednou okřikl můj bratr.
"Zklapni Kole, nebo ti nakopu zadek, tak že to nerozchodíš!"
Zavrčel jsem si pro sebe a raději se znova uklidil na svoje místo ke stromu. A zrovna včas, Lara dokončila kouzlo. Tedy aspoň jednu jeho část, nebo jak to vůbec mělo být. Pozoroval jsem jí. Musel jsem uznat, že jako zloduch byla taky hodně sexy.
Vzala dýku a lehce se sama řízla do zápěstí. Do nádobky s krví nechala ztéct přesně 5 kapek své krve. Věděl jsem to, protože jsem jí svým sluchem slyšel, jak si to počítá. Poté jí pozvedla a odříkala pár slov, když tak dokonala přešla k těm třem. Oheň zeslábl a ona přešla do prvního kruhu, podala Klausovi nádobku, ten si jí vzal a napil se. Když jí to vrátil, od něj přešla k Peterovi, podala mu jí a nařídila, aby se napil. Ten se nejdříve znechuceně ušklíbl, ale když mu to nařídila a zvýšila u toho hlas, nakonec, se přece jen napil. Nakonec přešla k poslednímu z toho tria. K Derekovi. Klekla si k němu a pozvedla mu hlavu. Zavrčel na ni a odvrátil tvář, ale ona si uměla poradit. Použila na něj kouzlo a násilím do něj dostala, trochu té směsi, či co to vůbec bylo. Když si byla jistá, že to spolkl, odebrala se znova na svoje místo ke kamennému stolku. První a hlavní část byla za námi, teď měla následovat ta druhá.
Byl jsem celkem zvědavý, jestli se jím to vůbec podaří. To jsem měl zjistit za malou chvíli.


Lara
Zavřela jsem oči. A vypila jeden doušek krve, která byla v nádobce. Musela jsem to udělat i já, aby to všechno proběhlo hladce, jelikož jsem byla jako čarodějka a moje síla musela projít i jimi. To nejhlavnější bylo za námi, byli jsme spojení, takže síla ze mě, mohla proudit i jimi. Měsíc v úplňku byl přímo nad námi, takže jsem mohla dokončit rituál. Ruce jsem měla napřažené před sebou, sílá, která proudila mým tělem, pomalu přecházela i do těch tří. Poznala jsem to, když všichni padli na kolena a chytili se za hlavu. Pro ně to byla obrovská síla, na kterou nebylo zrovna zvyklí. Soustředila jsem se, oči temné. Stále dokola jsem šeptala kouzlo, zabíralo, jelikož já jsem slábla. Klaus i Peter se pomalu postavili, zatímco Derek padl na zem. Dořekla jsem poslední slova a a tiše vydechla. Oheň v kruzích, který sahal do výšky snad dvou metru, ustál a byl z něj jen malý plamínek, který by se dal hravě překročit. Na chvíli jsem se musela opřít rukama o kamenný stolek, zatočila se mi hlava, kouzlo i na mě bylo příliš silné, ale vyšlo.
"Tak co? Hotovo?" ozval se jako první Klaus.
Zmohla jsem se jen na lehké přikývnutí.
"Konečně mám to, co jsem chtěl," pousmál se lehce Peter a proměnil se, hned jak to udělal se, ale zarazil. "Co to sakra…? Měl jsem být Alfa!!" křiknul na mě rozčíleně.
I Klaus se zarazil, když na něj koukal, stále měl modré oči, né rudé.
"Cos udělala?" křiknul Peter znova.
"To, co jsem měla," odsekla jsem, nechápala jsem to, udělala jsem vše, tak jsem měla.
"Tak proč nejsem Alfa!" zavrčel a hnal se ke mně, ale v tom se prudce postavil Derek a zařval jako Alfa, no jen to v tom nebylo, byl i hybrid.
"Do prdele!" zavrčel i Klaus a proměnil se, to pro mě nevypadalo dobře.
Derek se k těm dvěma otočil a zuřivě je pozoroval, chtěla jsem něco udělat, ale zamotala se mi hlava ještě víc. Nehodlala jsem se vzdát, natáhla jsem k němu ruku a chtěla použít jedno lehké kouzlo, ale to mým tělem projela obrovská bolest. Křičela jsem, tak až mi vytryskly slzy z očí. Najednou z mého těla jakoby vystřelil temný stín, který zmizel nad hlavami udivených přítomných. Najednou všechno kolem utichlo, aspoň do doby, než se ozvala moje sestra, jenže to už jsem nevnímala. Byla jsem naprosto mimo z toho, co se semnou právě stalo. Upadala jsem do šoku.
Z dálky jsem slyšela křičet sestru moje jméno, ale já už nic nevnímala. Moje tělo mě neposlouchalo, cítila jsem, jak se mi podlomily kolena, padala jsem k zemi, to poslední, co jsem ještě zahlédla, byla Derekova tvář a ruce, které mě zachytily, než jsem dopadla na zem. Než semnou někam zmizel, pohltila mě temnota a já upadla do bezvědomí.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nika Nika | 16. února 2015 v 21:21 | Reagovat

Moc pěknej díl :-) chci se zeptat, tuhle povídku jsem sledovala na blogu Tew* a moc se mi líbila :-) a jelikož Tew* je už cca 3 měsíce neaktivní, tak mě zajímalo, jestli budeš pokračovat sama (rozhodně si myslím, že za to ta povídka stojí), nebo jestli tohle mám brát jako konec.

Jinak opravdu výborná práce :D

2 Ellie Ellie | 17. února 2015 v 15:22 | Reagovat

[1]: Moc děkuji za pochvalu :)...ano vím, že Tew* teĎ mmá trochu krizi a není ani na blogu, ale to neznamená, že povídka končí, nebo tak. Ne to vůbec ne. Stále jí píšeme a píšeme ji obě, jen chapů. že když člověk nemá nápad nebo neví jak dál, že se pak těžce nutí k psaní, ale určítě se na to Tew* nevybodla to ne. Takže se nemusíš bát, že by to byl konec. Povídka normálně bude pokračovat a snad brzo přibude pokračování :)

3 Nika Nika | 17. února 2015 v 16:33 | Reagovat

[2]:To je super :-) těším se :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama